O restauraci

HARRY´S restaurant

Tyhle stránky vyžadují plug-in Adobe Flash verze 8.

Můžete si jej stáhnout zde

O restauraci

Při rekonstrukci tohoto domu, ve kterém se nachází tato restaurace, byla v roce 1998, v základech objevena vyzděná schránka, ve které byl uložen cestovní kufřík. V něm byl uložen deník jakéhosi Helmuta SEIDLA spolu s dalšími artefakty. V kovové schránce mimo kufřík byly nalezeny brilianty nemalé hodnoty, pocházející z jihu Afriky. Významným objevem byla také socha WOODOO. Z deníku jsme se dozvěděli, že člověk, který tuto tajnou schránku zbudoval, byl právě Helmut Seidl, narozen rodičům Hildegardě a Adolfu Seidlovým v roce 1885, v zapadlé horské (tehdy německé ) vísce Karlov.

Helmut Seidl se narodil jako druhé dítě svých rodičů. Otec Adolf před jeho narozením dlouhou dobu pobýval v Jižní Africe, kde se živil jako brusič diamantů a prospektor. Po svém působení v Africe, kde získal nemalé finanční prostředky, působil také ve FORT YUKON na Aljašce, kteréžto sídlo leží na stejnojmenné řece YUKON. Zde sic podle deníku nezískal žádný majetek, ale volný čas trávil jako lovec kožešinových zvířat. V roce 1880 se vrací do Jizerských hor, kde v roce 1884 staví v již zmíněném Karlově brusírnu, nikoliv však diamantů, ale užitkového skla, knoflíků, korálů apod. Zde velmi úspěšně využívá svých zkušeností z broušení diamantů. V těchto horských oblastech nejen, že vyniká ve své nové profesi, ale také způsobem oblékání vzbuzuje velkou pozornost, a to zejména při nedělních bohoslužbách, před kostelem, někdy i pohoršení. Jako jediný nosil na hlavě ne klasický klobouk, uznávaný v té době, ale americký stetson.

Jablko nepadlo daleko od stromu. Jeho syn Helmut již ve svých 13ti letech získává praxi v brusičském řemesle, a svou šikovností převyšuje i daleko starší a zkušenější brusiče. Otec mu často vypráví o svém pobytu jak v Africe, tak na Aljašce. Mladý Helmut je již od svého mládí plně rozhodnut jít ve stopách svého otce, které byly protkány dobrodružstvím a velkými životními zkušenostmi.

V roce 1913 se rozhoduje odcestovat na Aljašku a živit se lovem. Z tohoto období také pochází dobová fotografie, kde třetí muž zleva se stetsonem je Helmut a jeho otec (první zleva) Adolf. Tato fotografie byla pořízena jako rodinné foto, před odjezdem Helmuta na Aljašku.

Po příjezdu Helmuta Seidla na Aljašku, který byl provázen útrpnou cestou však zjistil, že od dob svého otce se již mnohé změnilo. FORT YUKON není již to, co bývalo a co znal z vyprávění svého otce. Zklamán proto po roce odjíždí do střední Afriky, do současné Nigérie, na soutok řek BENUE a TARABA. Na soutoku těchto řek se nacházela německá misijní stanice, která je tam dodnes. Zde musíme poděkovat reverendu Jolly Nyame, představiteli státu TARABA, který nám o působení Helmuta podal mnoho informací. Ale to již nebyl Helmut, neboť byl v té době znám pod přezdívkou HARRY. Tak ho během pobytu pojmenovali ve FORT YUKON.

Během svého působení v misijní stanici si získává dobré jméno nejen jako lovec, ale i jako lékař řady původních obyvatel. Díky tomu byl při odjezdu obdarován místním náčelníkem kmene TIBY řadou darů (surovými diamanty, kmenovou zbraní, soškou WOODOO a dalšími věcmi). Po příjezdu do svého rodiště zjišťuje, že mnoho jeho příbuzných německé národnosti bylo odsunuto. Pod falešnými doklady, znějící na jméno Karel Novák, odjíždí do Prahy, kde nastupuje k jedné významné zlatnické firmě, a tam v období let 1946 – 1948 ( po večerech ) zpracovává své dovezené surové diamanty. V květnu roku 1948, zoufalý z politické situace, ukrývá předměty sobě milé do schránky, zhotovené v objektu čp. 1337 v ul. Na Pankráci (tato restaurace – dříve sklepy),

utíká z republiky, skrytý na nákladní lodi pod nákladem pepře a kmínu, po labské cestě až do Hamburku a vrací se zpět na německou misijní stanici na soutok řek BENUE a TARABA.

Zde jeho deník končí.

Významný nález, učiněný v tomto domě , přispěl k tomu, že celý objekt mohl být zrekonstruován tak, jak jste nyní svědky.

A proto jsme se rozhodli, na Harryho počest, nazvat tuto restauraci jeho jménem.

facebook czechspecials